Ptáci

Obecné zásady pomoci – shrnutí

Pomáháme jen těm opeřencům, kteří to opravdu potřebují. Smyslem pomoci je návrat ptáka zpět do přírody jako zdravého rovnocenného jedince.

Ptačí mláďata vracíme, je-li možno, zpět do hnízda. Jinak patří jejich odchov do odborných rukou.

Zraněné a nemocné ptáky neléčíme laicky doma, ale předáme je do nejbližší SHŽ.

Ptačí mláďata nepatří do rukou dětem!

Nezasahujeme zbytečně do ptačího života v přírodě!

Chraňte své zdraví – pokud nevidíte zjevné poranění, může se jednat o onemocnění ptáka. Zda nejde o chorobu přenosnou i na člověka pozná pouze odborník (veterinář)!

Dodržujte hygienu!

– nemocného ptáka oddělte od svých vlastních zvířat a dětí,

– umístěte ho do krabice, kterou stejně jako další použité pomůcky po předání ptáka odborníkům spalte,

– po kontaktu s ptákem si vždy řádně umyjte ruce.

Ze všech volně žijících (tzv. divokých) zvířat se lidé s ptáky setkávají nejčastěji. A nejčastěji také narazí na opeřence v nouzi. Kdy to je?

– mláďata vypadlá či vyhozená z hnízda,

– mláďata promoklá a prochladlá,

– dospělí ptáci i mláďata poranění,

– dospělí ptáci uvízlí na místech, odkud se sami nedostanou,

– ptáci nemocní či otrávení.

Jak poznáme mládě?

Obecně platí, že ptačí mládě nemá zcela vyvinuté opeření. Dlouhá pera v křídlech a ocase jsou jen částečně vyrostlá a vězí v pouzdře zvaném pisk. Tělo i hlavu mláděte pokrývá chmýří nebo holá kůže. Někdy jsou zbytky chmýří na špičce rostoucího pera (holubi).

Celé tělo je hustě ochmýřené u kachen a labutí, lysek, racků, bažantů a koroptví a druhů jim příbuzných, a u dravců a sov, řídké chmýří mají holubi, hrdličky a zpěvní ptáci – chmýřím prosvítá holá kůže, u pěvců je zobák v koutcích lemován zbytnělou kůží žluté barvy, mladí holubi a hrdličky mají velmi zvláštně utvářený zobák a holou kůži okolo, mladí dravci a sovy se už v útlém věku účinně brání – leží na zádech a sekají nohama s ostrými drápy nebo štípou zobákem. Zraní člověka citelně, někdy až do krve, mladí rorýsi jsou často zaměňováni za dravce; nejsou jim ale vůbec příbuzní.

Kdy pomáhat?

Po bouři, větru či silném dešti mohou z hnízd vypadnout či vyskočit malá mláďata. Matka o ně mimo hnízdo nepečuje a neumí je nijak dostat zpět. Ptáci svá mláďata nepřenášejí. Mládě na zemi prochladne a zahyne zimou a hladem.

Je možné

– vrátit je do hnízda mezi sourozence – lidský dotek nevadí, ptáci nemají čich o nic lepší než my.

– vzít domů, osušit, zahřát a předat do odborné péče.

Neodchovávejte ptáčata sami!

Jednotlivě odchované mládě je krotké, neumí se o sebe starat, nenaučí se hledat potravu a po vypuštění většinou zahyne. Trvale chovat doma divoké ptáky není možné s ohledem na směrnici Evropské unie o ptácích! Mládě se musí vrátit do přírody, proto je musí odchovat odborník ve stanici pro handicapované živočichy.

Nálezce však musí mládě zkusit nakrmit, aby příliš nezesláblo. Čím?
Potrava vhodná pro ptáky

– dravci, sovy, čápi, volavky – kousky libového syrového masa (ne vepřového) navlhčeného vodou nebo žloutkem z vejce,

– kuřátka, kachňata, labutě – drobné zrní (jáhly) nebo ovesné vločky, sekané listy pampelišek – u kuřátek suché, u kachňat a labuťat namočené do vody,

– holoubata, hrdličky – uvařené nebo namočené zrní – pšenice, rýže, kroupy,

– rorýsi, datli, žluny – malé kousky syrového libového masa (ne vepřové) navlhčené vodou,

– zpěvní ptáci – dětský piškot namočený do vody a opět vymačkaný, z něho tvarujeme malá sousta; nebo vejce natvrdo či  škrábané syrové libové maso (ne vepřové).

Absolutně zakázáno – nikdy nepodávejte

– uzeniny a uzené maso (obsahují sůl),

– konzervy (obsahují sůl a koření),

– mléko (ptáci jej nedovedou trávit),

– čokoláda (pro mnoho zvířat jedovatá),

– cukr a cukrovinky (působí silný průjem),

– měkký chléb (nadýmá),

– nahnilé, plesnivé a páchnoucí zbytky,

– smažené a pečené potraviny (projímají).

Nedoporučuje se

– psí konzervy (jsou příliš tučné),

– kompoty (příliš sladké, projímavé),

– těstoviny a knedlíky (jsou solené a těžko stravitelné),

– vařené maso (je těžko stravitelné).

Lze použít v nouzi

– psí a kočičí granule namočené do vody

– kočičí konzervy

– neslaný sýr (jen tvrdý)

– tvaroh na strouhání

– rozmočený rohlík nebo houska (bílé)

– sojový tvaroh

– sojové maso (uvařené)

Nekrmte ptáčata žížalami a slimáky!!!

– jeden druh žížal (žížala hnojní) je smrtelně jedovatý,

– mnoha druhům ptáků ucpává sliz žížal a slimáků střeva,

– některé druhy slimáků jsou nepoživatelné,

– žížaly i slimáci můžou být mezihostiteli nebezpečných parazitů.

Nekrmte larvami much!

Larvy much (prodávají se jako „bílí červi“ v rybářských potřebách) mohou ptáče doslova sežrat zaživa zevnitř.

Dokud mládě nenakrmíte, nenapájejte ho! Výjimkou je ptáče nalezené ve velkém horku.

Ptáci nepotřebují tolik vody jako savci. Vodou vyplavujete zbytky potravy ze žaludku a střev ptáčete a urychlujete vyhladovění. Napájení se provádí namáčením jednotlivých soust potravy do vody.

Pro nakrmení musíte mláděti otevřít zobák (pokud ho ihned neotevírá samo) a vkládat potravu do zobáku např. pinzetou. Krmíme nejméně každých 20 minut.

Nejdůležitější je držet ptáče v teple.

Na kuřátka, kachňata a labuťata svítíme žárovkou (40 – 60 W) z výšky asi 25 cm a tím je zahříváme.

Ostatní ptáčata umístíme do flanelového hadříku v místnosti.

Nikdy nepoužíváme jako pelíšek

– zelenou trávu – je studená a vlhká, odebírá ptáčatům teplo,

– hobliny – ptáče je může polykat a ucpat si střeva,

– vatu – ptáče se v ní může uškrtit, udusit nebo si zaškrtí nožku či křídlo,

– piliny – prach ze dřeva dráždí, mládě se může udusit.

Vhodný jako podestýlka je

– papír – pod kachňata a kuřata,

– seno – pod ostatní mláďata,

– buničitá vata, toaletní papír, papírové ubrousky a kapesníky – pod všechny.

Nejlepší je ptáče rychle předat odborníkům!
Kdy mládě pomoc nepotřebuje?

Vyletující drozdi a kosi neumějí ještě létat, mají krátké ocásky i křídla a zdržují se na zemi v křoví, NELZE je zbytečně chytat a brát rodičům, mladé sovy sedí i měsíc na větvích okolo hnízda a přivolávají rodiče pískáním; dovedou již trochu létat, ale jsou neobratné, NELZE je chytat a odvážet, mladé poštolky posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkonech domů, než se odváží létat, NELZE je chytat a odvážet, rodiče u ptáčat nesedí trvale, ale pouze je krmí (u pěvců velmi často, ale u některých druhů jen 1-2 x denně).

Jednorázová pomoc

– slétne-li mladá sova na zem, neumí vylézt zpět na strom; posadíme ji na větev alespoň 2 m vysoko a vzdálíme se

– slétne-li mladá poštolka na zem, odneseme ji na střechu domu či na balkón alespoň ve 2. patře, – poskakuje-li mladý drozd či kos po ulici nebo chodníku, odneseme ho k nejbližšímu keři či stromu (ne dále ne 20 m, aby jej rodiče slyšeli)

– vletí-li mládě jakéhokoli ptáka do místnosti, umožníme mu odletět ven či je opatrně chytíme a vypustíme

– pronásleduje-li mládě pes nebo kočka, lze mládě chytit a přemístit na bezpečnější místo (do křoví, za plot, na zídku apod.) a psa nebo kočku odvést či zahnat.

Pomoc kachnám

Divoké kachny občas vysedí mláďata na místech, odkud je těžko dostávají k vodě. Nesnažíme se rodinu chytat, ale:

– jde-li o dvůr v bloku domů, otevřeme večer vrata na ulici, kachna bezpečně rodinku odvede i několik set metrů,

– jde-li o střechu či balkon domu, ponecháme rodinu v klidu; kachňata dovedou seskočit i z výšky 10 – 12 m, nic se jim nestane a odejdou,

– není-li možné nechat matku rodinu odvést, je třeba zahnat je do kůlny, chodby, garáže apod. a odchytit nejdříve kachnu, potom kachňata; celou rodinku pak vypustit na nejbližší rybník či řeku – nejprve kachňata, pak kachnu!

Odletí-li matka od kachňat, počkejte do večera, zda se vrátí. Teprve pak chytejte kachňata.

Samotná kachňata se nesmějí pustit na vodu!!!

Mláďatům do 3 týdnů věku nefunguje mazová žláza a nemohou si promastit chmýří. Mastí se dotekem o matku. Bez této ochrany se za pár desítek minut utopí. Totéž platí i u housat a labuťátek.

Kachňata bez matky předejte odborníkům k odchovu
Pomoc dospělým ptákům při zranění

Obecně platí, že zdravý dospělý pták se nenechá chytit do ruky. Má lesklé opeření, létá, je opatrný před lidmi. Vodní ptáci hledají bezpečí na vodní hladině.

Pokud se tak pták nechová, potřebuje pomoc!
Jak se ptáci zraňují?

– nárazem na sklo (velké skleněné plochy je nutno označovat siluetou letícího dravce – většina ptáků se jim vyhne)

– jsou sraženi jedoucím autem či vlakem

– jsou postřeleni

– popálí se o elektrické vedení

– narazí na dráty či kabely

– chytí se do želez či jiné pasti

– chytí je kočka, pes nebo dravec

– spolknou rybářský háček s návnadou

– zamotají se do sítí nebo visících provázků

– spadnou do komína a ohoří jim peří

Ptáci si také poškozují opeření

– spadnou do nádob s vyjetým olejem nebo barvami (např. v dílnách)

– přiletí na vodu znečištěnou olejem nebo dalšími ropnými látkami

– přilepí se na lepové pasti (lepové pasti k odchytu např. hlodavců jsou zakázány!)

– přistanou na vodě, v níž jsou saponáty či jiné čistící prostředky

Kdy potřebují pomoc?

Každý dospělý pták, který poskakuje po zemi a nelétá, leží na zemi nebo na vodě a nesnaží se uniknout nebo se pohybuje nekoordinovaně (kutálí se, převrací, padá), je pravděpodobně zraněn či nemocný.

Co jim hrozí v přírodě?

– útok jiného zvířete (kočka, pes, kuna, dravý pták, potkani)

– vyhladovění

– napadení mouchami (nakladení vajíček do otevřených ran) a jinými parazity

– doživotní zmrzačení

Jak ptáky přenášíme?

– v uzavřené papírové (tmavé) krabici

– v papírovém nebo plátěném (neprůhledném) sáčku

– přenosky (bedýnky) určené k přepravě ptáků

– NIKDY nepoužíváme ptačí klec – divoký pták se v ní mlátí a může si způsobit zranění!

Nejrizikovější stavy
Zlomeniny křídel a nohou (neotevřené)

– končetina se bezvládně houpá, pták ji vláčí za sebou a těžko s ní pohybuje. Při uchopení do ruky lze nahmatat místo, kde se kost zlomila

– zlomenina není vždy viditelná a tak se nedá občas poznat, i v takovém případě není končetina plně funkční (je nutné RTG vyšetření u veterinárního lékaře)

Nutná je rychlá odborná pomoc – veterinář!

– zlomenina srůstá velmi rychle (do 5 dnů), hojí-li se bez ošetření, zůstane pták doživotně zmrzačený

– zlomenina je velmi bolestivá, neošetřený pták trpí

– hrozí utržení zlomené končetiny

Laik zlomeninu ošetřit nedovede. Neumí ji správně ošetřit ani každý veterinární lékař. Hledejte proto nejbližší SHŽ!

Otevřené zlomeniny nohou a křídel

– ze zlomené končetiny trčí ven konce kostí, rána krvácí

Nutná je okamžitá odborná pomoc – veterinář!

– hrozí vykrvácení,

– rána je velmi bolestivá, pták trpí,

– v létě hrozí napadení rány mouchami,

– v zimě hrozí omrznutí,

– pro zhojení je nutné včasné a odborné ošetření.

Ptáky s jakýmikoli zlomeninami rychle a šetrně odchytíme do krabice a odneseme odborníkům. Každá zlomenina se dá nějak léčit a řada vyléčených ptáků se vrací do přírody zdravá!

Jiné otevřené rány

– pták krvácí na některém místě na těle.

Nutná je okamžitá odborná pomoc – veterinář!

– hrozí vykrvácení,

– v létě hrozí napadení rány mouchami,

– v zimě hrozí omrznutí.

Krvácející rány se musejí ošetřit v den nálezu ptáka! Druhý den je pozdě!
Staré (otevřené) rány

– část těla ptáka je špinavá a zapáchá,

– v létě jsou v ráně larvy much,

– vidíme zčernalé konce kostí či rozkládající se měkké tkáně.

Nutná je rychlá odborná pomoc – veterinář!

První pomoc doma

– ránu omyjeme vodou,

– odstraníme larvy much,

– odstraníme špinavé peří (nůžkami – nevytrháváme je).

Úrazy elektrickým proudem

– nelétající pták sedí poblíž elektrického vedení,

– část nohy nebo křídla je bezvládná,

– kůže na zraněné části těla mění barvu (tmavne až černá); to trvá 2 – 5 dní,

– více než 5 dní – část nohy či křídla je zaschlá, zčernalá, nehybná, popř. napadená larvami much.

Nutná je rychlá odborná pomoc – veterinář!

Začne-li se s léčbou do 48 hodin po popálení, je možné zasaženou část těla zachránit. Později to už není možné a pták zůstane zmrzačený. Přijde-li o nohy či obě křídla musí být usmrcen nebo utracen veterinárním lékařem.

Otřes mozku, úrazy hlavy

– pták neudrží rovnováhu a padá, hlavu často drží v nepřirozené poloze,

– krvácení ze zobáku (nemusí být),

– pták má křeče, bije křídly (nemusí být),

– pták bezvládně leží (nemusí být),

– pták nedokáže hýbat křídly nebo nohama.

Otřes mozku vzniká jako následek nárazu do okna nebo sražení autem či vlakem.

Nutná je rychlá odborná pomoc – veterinář!

První pomoc doma

– nedávejte ptáku misku s vodou, mohl by se utopit! Dejte ho do zavřené krabice, na stinné klidné místo.

Zlomení zobáku

Je nutná okamžitá odborná pomoc!

– pták se sám nenažere ani nenapije a rychle slábne

– úraz zobáku je velmi bolestivý, pták trpí

– bez ošetření se zobák nezahojí

Polknutí rybářského háčku (labutě, kachny)

– ze zobáku visí vlasec,

– pták těžko polyká, nemá zájem o potravu

– uvízne-li háček v zobáku, pták jej nemůže dobře zavřít

– na krku může být viditelná bulka

Odchyt takto postižených ptáků je složitý. Pomohou vám hasiči (150), rybáři s loďkou nebo odchytové služby pro psy a kočky. Odchyt je nutný co nejdříve!

Nutná je odborná pomoc – veterinář, sami háček nevyjímejte!

– zraněný jícen je nutné sešít,

– při laické manipulaci se můžete o háček zranit,

– pták musí zůstat několik dní pod kontrolou kvůli riziku komplikací.

Poškození opeření

– při ohoření jsou pera kratší, páchnou spáleninou

– při zasažení ropnými látkami je peří mastné a špinavé (hnědé, černé)

– při zasažení čistícími prostředky je peří lámavé a přesušené, pták se vyhýbá vodě

– při zasažení lepovou pastí je peří slepené a lepkavé, brání ptáku v pohybu

– při zasažení barvami je peří zatvrdlé, slepené a obarvené

Nutná je rychlá pomoc!
První pomoc doma

– špinavé peří omyjeme saponáty (např. na mytí nádobí) nebo nejprve vhodným rozpouštědlem (lepidlo, barva)

– ptáka uložíme do sucha a teploty mezi 15 – 20 ºC (drobné ptáky až do 25 ºC)

– nebo ptáka co nejrychleji (týž den) předáme do nejbližší SHŽ.

Co hrozí při zanedbání pomoci?

– pták polyká nečistotu ve snaze se očistit sám a může se otrávit

– některé látky (olej, nafta aj.) se vstřebávají kůží

– pták s poškozeným opeřením může promoknout, prochladnout a uhynout

– není-li schopen létat, je brzy uloven šelmou nebo dravcem a nenajde si dostatek potravy

Regenerace opeření trvá 6 – 10 týdnů! Je-li peří ohořelé, musí pták celý nejprve přepelichat (děje se v létě), teprve pak může být vypuštěn.

Otravy a onemocnění

– pták je malátný, neulétne a nechá se chytit

– může mít průjem (má trusem potřísněné okolí kloaky a peří ocasu)

– odmítá potravu a může být vyhublý

– spí schoulený v načepýřenou kouli

– může být vyhublý

Nutná je rychlá odborná pomoc – veterinář!

Nesnažte se pomáhat sami! Hrozí i nemoci přenosné na člověka – tuberkulóza (TBC), salmonelóza, ornitóza, listerióza. Většina ptačích chorob člověka neohrožuje, ale ty nebezpečné pozná správně pouze odborník.

Dodržujte hygienu, nemocného ptáka oddělte od svých vlastních zvířat a od dětí! Umístěte jej do krabice, kterou po předání ptáka odborníkům spalte.

Vyhladovění, zeslábnutí

– pták vypadá jako nemocný, je malátný, nechá se chytit,

– má zelený průjem (tzv. hladový),

– je velmi vyhublý.

Tato situace nastává

– v zimě za dlouhých mrazů nebo při hlubokém sněhu,

– v létě za dlouhých dešťů a při ochlazení.

Nutná je rychlá odborná pomoc!
První pomoc doma

Ptáka odchytíme a umístíme v teple. Nedávat rychle do místa s velkým (10°C a více) teplotním rozdílem od venkovní teploty, nebezpečí teplotního šoku! Kapátkem mu podáme směs syrového žloutku a coca-coly. Co nejdříve předáme odborníkům!

Velmi zesláblí ptáci musejí být zprvu krmeni násilím snadno stravitelnou potravou. Jinak zemřou hlady. Rozpoznat ptáka nemocného a pouze vyhladovělého zvládne jen odborník!

Přimrzlé labutě

– labuť se snaží vstát z ledu, bije křídly o led, ale nepostaví se.

Při slunečném počasí se na ledu vytvoří vrstva vody (asi 1 mm), večer se labutě usadí na ledu ke spánku, v noci vrstvička vody na ledu zamrzne a labuť zůstane přichycená za peří na hrudi a na břiše. Někdy ptáci přimrznou i k mokré dlažbě na nábřeží městských řek.

Je-li druhý den opět slunečno, ptáci odmrznou sami.

Pozor! Labutě na ledu často spí a odpočívají – cítí se bezpečněji než na břehu. Máte-li pochybnost, zda jsou přimrzlé, zkuste je vyplašit (sněhovými koulemi, borovými šiškami, menšími klacíky apod.).

První pomoc

– podlévání vlažnou vodou,

– nůžkami a prsty opatrně oddělíme špičky per od ledu.

Mohou zamrznout do ledu?

Zdraví ptáci nezamrznou. Spí s nohama ukrytýma v peří a nezůstávají na zamrzající volné vodě – vylezou na břeh či na led. Zamrznou jen ptáci těžce nemocní nebo uvízlí ve strouhách a stokách, z nichž nemohou vylézt.

Pozor! Labuť dokáže vzlétnout z jakéhokoli povrchu – vody, suché země, bláta i ledu, má-li dostatečně dlouhou startovací dráhu (min. 20 m).

Prevence přimrzání labutí

Nekrmte ptáky na podzim na stojaté vodě, hlad je donutí přeletět na řeku.

Napadení vnějšími parazity

– pták se nechá odchytit, je zesláblý a hubený,

– v peří se pohybují drobní tvorové, kteří nám zůstávají na prstech,

– nebo v peří lezou velké ploché bezkřídlé mouchy (ptakotrudky),

– nebo okolí očí je plné přisátých klíšťat.

Nutná je rychlá odborná pomoc – veterinář!

Pozor! Paraziti napadají všechny ptáky včetně vašeho papouška nebo slepic a jiné drůbeže!

Uvízlí ptáci

Stane se, že pták uvízne na místě, ze kterého se sám nedostane. Potřebuje vyprostit! Snáze uvíznou mladí ptáci, kteří se teprve učí létat.

Pády do světlíků domů
Ohrožené druhy:

Poštolky a sokoli, holubi, mladé kavky, výjimečně i jiní ptáci.

Uvíznutí ve větracích otvorech a komínech naftových kamen
Ohrožené druhy:

Drobní pěvci (sýkorky, vlaštovky) a rorýsi – otvory do průměru 7 cm, poštolky, kavky, datli a holubi – otvory větší.

Uvíznutí v kanálech, jímkách a žumpách
Ohrožené druhy:

Téměř všichni ptáci včetně kachen a labutí.

Pády do bazénů, van a sudů na dešťovou vodu
Ohrožené druhy:

Téměř všichni ptáci zejména v horkém počasí.

Prevence

– ochrana světlíků a šachet sítí nebo pletivem

– ochrana větracích otvorů mřížkou s oky nejvýše 1 cm v průměru

– ochrana jímek a kanálů poklopy

– ochrana sudů s vodou pletivovým krytem

– do bazénu (bez schodů) a van na dešťovou vodu dáme prkno, aby ptáci mohli vylézt

K vyproštění ptáků, pokud to nezvládneme sami, voláme odborníky ze SHŽ, odchytové služby pro psy a kočky nebo hasiče (telefon 150).

Po vyproštění musí ptáka zkontrolovat odborník a posoudit, zda může být vypuštěn ihned nebo až po ošetření a několikadenní péči.

Uvízlým ptákům hrozí vyhladověni, utopení, otrava kouřem či prochladnutí – dle situace.