Selata

Selata divokých prasat

Bachyně rodí selata v doupěti (hnízdě). Vodí je, chrání a pečuje o ně. Ve vrhu je průměrně 5 – 7 selat. Samice při obraně selat napadne psa i člověka.

Z toho vyplývá že

 

– pobíhající selata pozorujeme a snažíme se být ukrytí,

– nepouštíme k nim psa,

– narazíme-li na selata s bachyní, místo pozorování se snažíme v klidu vzdálit z místa setkání, aniž bychom je rušili.

 

Jak poznáme osiřelé sele?

 

– pobíhá, kvičí, ale matka se neobjevuje delší dobu,

– leží osamoceně v klidu a nevšímá si okolí,

– postává či leží u silnice či na kolejích,

– vytrvale běhá za lidmi či za psy.

 

Takové sele odchytíme a vezmeme domů

Kdy ještě pomoci?

 

– když sele uštve pes,

– když je sele zraněné,

– když leží selata u mrtvé bachyně,

– když sele uvízne někde, odkud se samo nedostane (jímka, nádrž na vodu, past apod.).

 

Pomoc doma

Sele zahřejeme a nakrmíme dětskou lahví polotučným mlékem (neslazeným). Sele potřebuje dotyk, proto je při krmení masírujeme a hladíme. Co nejrychleji je předáme příslušnému mysliveckému hospodáři, popřípadě do stanice pro handicapované živočichy (SHŽ).

Pozor! Dospělé divoké prase může být nebezpečné cizím lidem! Útočí zuby a velmi nebezpečně kouše. Napadá též psy. Prase je všežravé! Může zabíjet a žrát domácí drůbež, zejména mláďata, králíčata apod. Umí se podhrabat z výběhu a rytím ničí zelené plochy. Je obtížné chovat ho doma.

Ochočené divoké prase nelze vypustit do přírody, protože

 

– může napadnout lidi či psy,

– před člověkem obvykle neprchá a proto může být zabito jako podezřelé ze vztekliny,

– může škodit v okolí lidských sídel rytím apod.