-Co dělat při nálezu zvířete

 

Vždy přemýšlejte, zda je nutná pomoc člověka, raději se předem poraďte na telefonní lince 777 678 777.

Nalezená ptáčata vyzvedněte na vyvýšené místo (větev, římsu atd.), matka je najde a nakrmí.

Na srnčata, kolouchy či malé zajíčky nesahejte, nechte je na místě, matka bývá nedaleko a postará se o ně.

Sbírejte jen viditelně poraněná zvířata

Kdo v přírodě najde zraněné zvíře, měl by ho za všech okolností co nejdříve předat do rukou odborníka. Jeho šanci na přežití a uzdravení samozřejmě může podstatně zvýšit, poskytne-li mu správnou první pomoc. Když si ovšem nejste jisti, co přesně zvíře potřebuje, vždy platí, že „méně je více“.

V případě, že si naprosto nevíte rady, však neuděláte chybu, když zvířeti poskytnete tři základní podmínky: tmu, teplo a klid.

Především dětem je dobré jasně vysvětlit, že zvířátku nijak nepomohou, když na něj budou mluvit, hladit ho a podobně. Kontakt s lidmi totiž může pro zvíře znamenat ještě větší stres, než samotné zranění nebo onemocnění, kterým trpí.

 

 

-Stručné základní zásady pomoci zvířatům

 

1./ Neodebíráme z přírody mláďata zajíců, srnčí, jelení, daňčí a mufloní zvěře, pokud nejsou osiřelá, zraněná nebo uvízlá!

2./ Ochočená, uměle odchovaná mláďata nepatří do přírody, protože obvykle ztrácí přirozenou plachost. V přírodě jsou často usmrcena predátorem nebo myslivcem jako podezřelá na nakažení vzteklinou!

3./ Ježky můžeme brát z přírody nejdříve koncem října. 

4./ Dospělí zranění savci patří do rukou odborníkům, protože hrozí poranění zachránce, či jeho nakažení vzteklinou!

5./ Chraňte své zdraví - pokud nevidíte zjevné poranění, může se jednat o onemocnění zvířete. Zda nejde o chorobu přenosnou i na člověka pozná pouze odborník.

6./ Dodržujte hygienu:

- nemocné zvíře oddělte od svých vlastních zvířat a dětí

- umístěte ho do krabice nebo prodyšného pytle, použijte rukavice

- po kontaktu se zvířetem si vždy řádně umyjte ruce!

 

Poradí Vám

- na tísňové lince 112 (poradí i zkontaktují Záchrannou stanici)

- na centrálním dispečinku záchranných stanic 774 155 155

- www.zvirevnouzi.cz

- městská policie

 

S nalezenými divokými zvířaty se neobracejte na útulky pro psy a kočky! Jejich poslání je jiné a nejsou na tato zvířata vybaveny!

Nesvěřujte zvířata ani chovatelům jiným zvířat! Ani oni nejsou na tuto práci vybavení! Totéž platí u soukromých ochránců zvířat.

Nalezená mrtvá zvířata ohlaste asanační službě, místnímu veterináři nebo mysliveckému hospodáři. Sami je nesbírejte!!!

 

 

První pomoc ptáčatům - stručný návod

 

Protože ptačí mláďata velice rychle vyhladoví, je pravděpodobné, že budou potřebovat nakrmit ještě před přijetím do stanice.

Pokud si nejste jisti druhem, ke kterému mládě patří, je krmení dost riskantní záležitostí. Pro všechna ptáčata bez rozdílu můžete však použít jedno univerzální krmivo - drobně nasekané nebo nastrouhané vajíčko natvrdo. Jestliže víte, jakého druhu nalezené ptáče je, můžete tomu potravu přizpůsobit (viz tabulka 1). Nikdy však neexperimentujte, jinak jej můžete snadno zabít, což ostatně platí i pro dospělce. Například masožravý pták bude ochotně žrát uzeniny, ty mu však rychle způsobí otravu solí.

Péče o ptačí mláďata se samozřejmě hodně liší podle toho, jsou-li krmivá (např. pěvci) nebo nekrmivá (např. kachňata). Nekrmivá mláďata budou žrát sama z misky, kromě toho potřebují také misku s vodou (nesmí do ní lézt) a misku s pískem (pokud nemáte speciální písek pro ptáky, musí být převařený). Ačkoliv se líhnou už opeřená, musí se jim přitápět (nejlépe žárovkou) na teplotu 28 až 30 stupňů Celsia.

Krmivým mláďatům je nutné dávat potravu přímo do zobáčku z pinzety nebo z ruky, a to velmi často - u drobných pěvců až padesátkrát denně. Pokud ještě nejsou opeřená, potřebují teplotu mezi 28 až 32 stupni Celsia (nikdy víc). Můžete je také umístit poblíž žárovky, nebo na termolahev s teplou vodou. Nejlepším přechodným příbytkem bude krabice vystlaná senem, větvičkami nebo papírem, nikdy však vatou ani hadříky.

 

Tabulka 1: Jak krmit ptačí mláďata

 

Nekrmivá mláďata (kachňata, kuřata) - Směs vejce natvrdo, tvrdého tvarohu a mrkve (vše jemně strouhané), strouhanky a jemně sekaných kopřiv. Pro kachňata i okřehek ("žabinec") ve vodě.

Krmivá mláďata univerzální krmivo - Vejce natvrdo jemně strouhané.

Dravci, sovy - Libové syrové maso (drůbeží nebo králičí, vhodné je i koňské nebo hovězí srdce), vše krájené na kousky velikosti hrachu.

Rorýsi - Totéž co dravci a sovy, ale jemně škrábané.

Pěvci - Totéž co rorýsi, k tomu vejce natvrdo, máčené piškoty a jemně strouhaný tvrdý tvaroh.

Holubi, hrdličky - Máčené nebo vařené celé zrní (nejlépe pšenice), máčené piškoty.

Datlovití - Maso jako dravci, tvrdý tvaroh, vejce natvrdo (vše upravit na sousta velikosti čočky).

 

 

Tabulka 2: První pomoc ptákům při zranění, nemoci a vysílení

JAKMILE POSKYTNETE PRVNÍ POMOC, VŽDY CO NEJDŘÍVE ZKONTAKTUJTE ZÁCHRANNOU STANICI!

 

Typ nemoci či úrazu - Příznaky - První pomoc

Zlomeniny končetin - V místě zlomeniny se končetina nepřirozeně ohýbá, lze nahmatat tření zlomených konců, kostí, zlomenina je bolestivá. Křídlo složte a přilepte k tělu leukoplastí, nohu upevněte k dlaze z dřívka a přelepte leukoplastí.

Otevřené zlomeniny - Kost trčí z kůže ven, rána krvácí. Zakrvácené peří ostříhejte, ránu dezinfikujte (Septonex, hypermangan, jodová tinktura), přiložte tampon z obvazu a přilepte. Na ránu se nesmí dostat mouchy! Jinak ošetřete jako obyčejnou zlomeninu.

Ostatní otevřené rány - jakékoliv krvácení - Pomoc jako u otevřené zlomeniny. Nikdy nezasypávejte zásypy a nemažte mastmi! Vždy odstraňte zakrvácené peří. Pokud je krvácení silné, přiložte tampon z obvazu a přilepte.

Ostatní otevřené rány - Zápach, zelenavé zbarvení okolní tkáně, případně larvy much ve tkáni. Ránu omyjte v teplé vodě, odstraňte špinavé peří, vymyjte a pinzetou vytahejte červy. Dezinfikujte, a pokud rána začne krvácet, přiložte obvaz. Nedávejte zásypy ani masti.

Ochrnutí nohou - Pták leze pomocí křídel, peří na břiše je špinavé od trusu. Omyjte peří a nohy vlažnou vodou, dejte ptáka do klidu a šera.

Otřes mozku - Pták ztrácí rovnováhu, nepřirozeně stáčí hlavu, může mít křeče končetin. Ptáka umístěte do malého prostoru v klidu a šeru. Nedávejte mu misku s vodou (nebezpečí utonutí).

Spáleniny - Puchýře, zčernalé peří a kůže. Popálená místa včetně otevřených ran překryjte obvazem.

Omrzliny - Puchýře (mohou praskat, zčernalé hluboké rány. Ptáka dejte na čisté suché místo, podestelte papírem nebo slámou, NE pilinami, ani hoblinami!

Otravy - Lze těžko diagnostikovat. Pták může mít načepýřené peří, průjem, nežere, je apatický a podobně. Nedělejte nic, ihned spěchejte k veterináři. Zapamatujte si místo nálezu a okolnosti (čistota vody, výskyt uhynulých hlodavců či jiných ptáků a podobně).

Vnitřní onemocnění - Jako otravy, pták navíc bývá vyhublý (vystouplý hřeben prsní kosti). Jako u otravy.

Vysílení, prochladnutí - Pták je vyhublý, může mít zelený průjem, kůže a vnitřek zobáku jsou bledé a na omak chladné. Zajistěte teplotou okolo 15 stupňů Celsia. Po kapkách zvíře (i násilím) napájejte teplým (45 st. Celsia) silným roztokem medu nebo glukózy, do něhož přidáte syrový žloutek a lžičku Coly. Nikdy nepodávejte pevnou potravu. Při těžkém prochladnutí zahřívejte nohy ve vodě při 45 stupních Celsia.

 

Zranění dospělí savci

 

Jak se zraní?

- jsou sražení autem či vlakem

- jsou postřeleni

- jsou uštváni psem

- chytí se do pasti (železa)

- zraní je dravec či šelma

- zapletou se do drátěných plotů

- zřítí se ze skály či umělé stěny (zejména při štvaní psem)

- jsou zachyceni sekačkou či kombajnem 

 

Co se jim může ještě stát?

- otráví se návnadami na hlodavce

- spadnou do nádrže či jímky s vodou

- uvíznou v místě, odkud se sami nedostanou

- vyhladoví v dlouhé zimě

- proboří se na ledu

- otráví se při spásání chemicky ošetřených rostlin

- onemocní

- jsou napadeni parazity

 

Pozor! Dospělí savci patří vždy do rukou odborníkům! Mohou být při manipulaci nebezpeční (koušou, kopají). Při poranění člověka hrozí riziko nákazy vzteklinou. Pomoc hledejte týž den!

 

Jaké nemoci mohou přenášet na člověka?

 - vzteklinu (všichni)

- tularémii (zajíci)

- leptospirózu (všichni)

 

Riziko není příliš velké, ale vždy HLASTE PŘÍPADY, KDY VÁS DIVOKÝ SAVEC KOUSL ČI POŠKRÁBAL! TOTÉŽ PLATÍ, ZRANIL-LI VAŠEHO PSA NEBO JINÉ ZVÍŘE (KOČKU, HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA,...).

 

 

Jak zabráníme tomu, aby se savci zraňovali a jinak strádali?

 

- ohleduplnou jízdou autem, zejména v lesích a v noci

- nebudete-li likvidovat křoviny od května do července

- zakrytím jímek, kanálů a stok poklopy

- vybavením bazénů bez schodů a van na dešťovou vodu prknem pro možnost výlezu

- zviditelněním drátěných plotů (likvidace vysoké trávy a plevelů okolo pletiva), k oplocení je zakázáno používat takové materiály, které mohou zvířata poranit, zejména ostnatý drát

- opravou děr v plotech u zarostlých pozemků a zavírání vrat

- umístěním plašičů na zemědělské stroje při žních nebo plašení zvěře těsně před sklizní

- likvidací nezákonných pastí typu želez