Pohotovostní linka Záchranné stanice Pasíčka  –  777 678 777

Vždy přemýšlejte, zda je nutná pomoc člověka, raději se předem poraďte,na lince 112 vás zkontaktují s Záchrannou stanicí. 

Dospělí savci patří vždy do rukou odborníkům! Mohou být při manipulaci nebezpeční (koušou, kopají). Při poranění člověka hrozí riziko nákazy vzteklinou. Pomoc hledejte týž den!

Sbírejte jen viditelně poraněná zvířata.

Obecné informace

Záchrana zvířat – první pomoc

Pohotovostní linka Záchranné stanice Pasíčka  –  777 678 777

Vždy přemýšlejte, zda je nutná pomoc člověka, raději se předem poraďte,

na lince 112 vás zkontaktují s Záchrannou stanicí. 

Nalezená ptáčata vyzvedněte na vyvýšené místo (větev, římsu atd.),

matka je najde a nakrmí.

Na srnčata, kolouchy či malé zajíčky nesahejte, nechte je na místě, matka bývá nedaleko a postará se o ně.

Sbírejte jen viditelně poraněná zvířata.

Kdo v přírodě najde zraněné zvíře, měl by ho za všech okolností co nejdříve předat do rukou odborníka. Jeho šanci na přežití a uzdravení samozřejmě může podstatně zvýšit, poskytne-li mu správnou první pomoc. Když si ovšem nejste jisti, co přesně zvíře potřebuje, vždy platí, že „méně je více“.

V případě, že si naprosto nevíte rady, však neuděláte chybu, když zvířeti poskytnete tři základní podmínky: tmu, teplo a klid.

Především dětem je dobré jasně vysvětlit, že zvířátku nijak nepomohou, když na něj budou mluvit, hladit ho a podobně. Kontakt s lidmi totiž může pro zvíře znamenat ještě větší stres než samotné zranění nebo onemocnění, kterým trpí.

 

Stručné základní zásady pomoci zvířatům

 

1/ Neodebíráme z přírody mláďata zajíců, srnčí, jelení, daňčí a mufloní zvěře, pokud nejsou prokazatelně osiřelá, zraněná nebo uvízlá!

2/ Ochočená, uměle odchovaná mláďata nepatří do přírody, protože obvykle ztrácí přirozenou plachost. V přírodě jsou často usmrcena predátorem nebo myslivcem jako podezřelá z nakažení vzteklinou!

3/ Ježky můžeme brát z přírody nejdříve koncem října. Nutná hmotnost pro přežití zimy je 650 – 700 g v půli listopadu.

4/ Dospělí zranění savci patří do rukou odborníkům, protože hrozí poranění zachránce, či jeho nakažení vzteklinou!

5/ Chraňte své zdraví – pokud nevidíte zjevné poranění, může se jednat o onemocnění zvířete. Zda nejde o chorobu přenosnou i na člověka pozná pouze odborník (veterinář)!

6/ Dodržujte hygienu:

– nemocné zvíře oddělte od svých vlastních zvířat a dětí,

– umístěte ho do krabice (pokud se vejde), kterou stejně jako další použité pomůcky po předání zvířete odborníkům spalte,

– po kontaktu se zvířetem si vždy řádně umyjte ruce!

 

Kde hledat pomoc?     Pouze ve státem schválených institucích!

– Záchranné stanice živočichů   (seznam Záchranných stanic na – www.zachranazvirat.cz, nebo na tomto webu v odkazu Národní síť stanic),

 

Poradí vám

– na tísňové lince 112 (poradí i zkontaktují Záchrannou stanici)

– místně příslušné inspektoráty Krajské veterinární správy,

– krajské úřady – odbory životního prostředí (v Praze Magistrát),

– pověřené obce,

– místní organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP),

– místní a městská policie.

 

S nalezenými divokými zvířaty se neobracejte na útulky pro psy a kočky! Jejich poslání je jiné a nejsou na tato zvířata vybaveny!

Nesvěřujte zvířata ani chovatelům jiných zvířat! Ani oni nejsou na tuto práci vybaveni! Totéž platí u soukromých ochránců zvířat.

Nalezená mrtvá zvířata ohlaste asanační službě, místnímu veterináři nebo mysliveckému hospodáři. Sami je nesbírejte!!!

 

 

Níže je uveden stručný návod pro rychlou pomoc (ptáci), pod odkazem „Návod jak pomoci zvířatům v nouzi“ jsou uvedeny podrobnější informace (ptáci,savci).

První pomoc ptáčatům – stručný návod

Protože ptačí mláďata velice rychle vyhladoví, je pravděpodobné, že budou potřebovat nakrmit ještě před přijetím do stanice.

Pokud si nejste jisti druhem, ke kterému mládě patří, je krmení dost riskantní záležitostí. Pro všechna ptáčata bez rozdílu můžete však použít jedno univerzální krmivo – drobně nasekané nebo nastrouhané vajíčko natvrdo. Jestliže víte, jakého druhu nalezené ptáče je, můžete tomu potravu přizpůsobit (viz tabulka 1). Nikdy však neexperimentujte, jinak jej můžete snadno zabít, což ostatně platí i pro dospělce. Například masožravý pták bude poměrně ochotně žrát uzeniny, ty mu však rychle způsobí otravu solí.

Péče o ptačí mláďata se samozřejmě hodně liší podle toho, jsou-li krmivá (například pěvci) nebo nekrmivá (například kachňata). Nekrmivá mláďata budou žrát sama z misky, kromě toho potřebují také misku s vodou (nesmí do ní lézt) a misku s pískem (pokud nemáte speciální písek pro ptáky, musí být převařený). Ačkoliv se líhnou už opeřená, musí se jim přitápět (nejlépe žárovkou) na teplotu 28 až 30 stupňů Celsia.

Krmivým mláďatům je nutné dávat potravu přímo do zobáčku z pinzety nebo z ruky, a to velmi často – u drobných pěvců až padesátkrát denně. Pokud ještě nejsou opeřená, potřebují teplotu mezi 28 až 32 stupni Celsia (nikdy víc). Můžete je také umístit poblíž žárovky, nebo na termoláhev s teplou vodou. Nejlepším přechodným příbytkem bude krabice vystlaná senem, větvičkami nebo papírem, nikdy však vatou ani hadříky.

Tabulka 1: Jak krmit ptačí mláďata

Nekrmivá mláďata (kachňata, kuřata) Směs vejce natvrdo, tvrdého tvarohu a mrkve (vše jemně strouhané), strouhanky a jemně sekaných kopřiv. Pro kachňata i okřehek („žabinec“) ve vodě.

Krmivá mláďata Univerzální krmivo – vejce natvrdo jemně strouhané

Dravci, sovy Libové syrové maso (drůbeží nebo králičí, vhodné je i koňské nebo hovězí srdce), vše krájené na kousky velikosti hrachu.

Rorýsi Totéž jako dravci a sovy, ale jemně škrábané.

Pěvci Totéž jako rorýsi, k tomu vejce natvrdo, máčené piškoty a jemně strouhaný tvrdý tvaroh.

Holubi, hrdličky Máčené nebo vařené celé zrní (nejlépe pšenice), máčené piškoty.

Datlovití Maso jako dravci, tvrdý tvaroh, vejce natvrdo (vše upravit na sousta velikosti čočky).

Tabulka 2: První pomoc ptákům při zranění, nemoci a vysílení

JAKMILE POSKYTNETE PRVNÍ POMOC, VŽDY CO NEJDŘÍVE VYHLEDEJTE ODBORNÍKA!

Typ nemoci či úrazu Příznaky První pomoc

Zlomeniny končetin V místě zlomeniny se končetina nepřirozeně ohýbá, lze nahmatat tření zlomených konců kostí, zlomenina je bolestivá Křídlo složte a přilepte k tělu leukoplastí, nohu upevněte k dlaze z dřívka a přelepte leukoplastí.

Otevřené zlomeniny Kost trčí z kůže ven, rána krvácí Zakrvácené peří ostříhejte, ránu desinfikujte (Septonex, hypermangan, jodová tinktura), přiložte tampon z obvazu a přilepte. Na ránu se nesmí dostat mouchy! Jinak ošetřete jako obyčejnou zlomeninu.

Ostatní otevřené rány Jakékoliv krvácení Pomoc jako u otevřené zlomeniny. Nikdy nezasypávejte zásypy a nemažte mastmi! Vždy odstraňte zakrvácené peří. Pokud je krvácení silné, přiložte tampon z obvazu a přilepte.

Staré otevřené rány Zápach, zelenavé zbarvení okolní tkáně, případně larvy much ve tkáni Ránu omyjte v teplé vodě, odstraňte špinavé peří, vymyjte a pinzetou vytahejte červy. Desinfikujte a pokud rána začne krvácet, přiložte obvaz. Nedávejte zásypy ani masti.

Ochrnutí nohou Pták leze pomocí křídel, peří na břiše je špinavé od trusu Omyjte peří a nohy vlažnou vodou, dejte ptáka do klidu a šera

Otřes mozku Pták ztrácí rovnováhu, nepřirozeně stáčí hlavu, může mít křeče končetin Ptáka umístěte do malého prostoru v klidu a šeru. Nedávejte mu misku s vodou (nebezpečí utonutí).

Spáleniny Puchýře, zčernalé peří a kůže Popálená místa včetně otevřených ran překryjte obvazem

Omrzliny Puchýře (mohou praskat, zčernalé hluboké rány Ptáka dejte na čisté suché místo, podestelte papírem nebo slámou, NE pilinami, ani hoblinami!

Otravy Lze těžko diagnostikovat. Pták může mít nečepýřené peří, průjem, nežere, je apatický a podobně. Nedělejte nic, ihned spěchejte k veterináři. Zapamatujte si místo nálezu a okolnosti (čistota vody, výskyt uhynulých hlodavců či jiných ptáků a podobně).

Vnitřní onemocnění Jako u otravy, pták navíc bývá vyhublý (vystouplý hřeben prsní kosti). Jako u otravy

Vysílení, prochladnutí Pták je vyhublý, může mít zelený průjem, kůže a vnitřek zobáku jsou bledé a na omak chladné Zajistěte teplotu okolo 15 stupňů C. Po kapkách zvíře (i násilím) napájejte teplým (45 st. C) silným roztokem medu nebo glukózy, do něhož přidáte syrový žloutek a lžičku Coly. Nikdy nepodávejte pevnou potravu. Při těžkém prochladnutí zahřívejte nohy ve vodě 45 st. C teplé.

 

 

Zranění dospělí savci

 

 

Jak se zraní?

 

– jsou sraženi autem či vlakem,

– jsou postřeleni,

– jsou uštváni psem,

– chytí se do pasti (železa),

– zraní je dravec či šelma,

– zapletou se do drátěných plotů,

– zřítí se ze skály či umělé stěny (zejména při štvaní psem),

– jsou zachyceni sekačkou či kombajnem.

 

Co se jim může ještě stát?

 

– otráví se návnadami na hlodavce,

– spadnou do nádrže či jímky s vodou,

– uvíznou v místě, odkud se sami nedostanou,

– vyhladoví v dlouhé zimě,

– proboří se na ledu,

– otráví se při spásání chemicky ošetřených rostlin,

– onemocní,

– jsou napadeni parazity.

 

Pozor! Dospělí savci patří vždy do rukou odborníkům! Mohou být při manipulaci nebezpeční (koušou, kopají). Při poranění člověka hrozí riziko nákazy vzteklinou. Pomoc hledejte týž den!

Jaké nemoci mohou přenášet na člověka?

 

– vzteklinu (všichni),

– tularémii (zajíci),

– leptospirózu (všichni).

 

Riziko není příliš velké. Ale vždy HLASTE PŘÍPADY, KDY VÁS DIVOKÝ SAVEC KOUSL ČI POŠKRÁBAL!!! TOTÉŽ PLATÍ, ZRANIL-LI VAŠEHO PSA NEBO JINÉ ZVÍŘE (KOČKU, HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA…).

Jak zabráníme tomu, aby se savci zraňovali a jinak strádali?

 

– ohleduplnou jízdou autem, zejména v lesích a v noci,

– nebudete-li likvidovat křoviny od května do července,

– zakrytím jímek, kanálů a stok poklopy,

– vybavením bazénů bez schodů a van na dešťovou vodu prknem pro možnost výlezu,

– zviditelněním drátěných plotů (likvidace vysoké trávy a plevelů okolo pletiva), k oplocení je zakázáno používat takové materiály, které mohou zvířata poranit, zejména ostnatý drát,

– opravou děr v plotech u zarostlých pozemků a zavírání vrat,

– umístěním plašičů na zemědělské stroje při žních nebo plašení zvěře těsně před sklizní,

– likvidací nezákonných pastí typu želez,